Zákaznická podpora:736 138 238info@houbicky.eu

Troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius) – účinky, výzkumy a 5 000 let historie

 

Troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius) – účinky, výzkumy a 5 000 let historie

Kompletní přehled bioaktivních látek, 14 citovaných studií | Článek průběžně aktualizujeme

Troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius (L.) Fr.) je dřevokazná choroší houba s nejdelší dokumentovanou historií využití člověkem – minimálně 5 300 let. Je to houba, kterou u sebe nesl slavný Ötzi, ledovcová mumie z Ötztalských Alp.

Mezi vitálními houbami zaujímá zcela unikátní postavení ze tří důvodů:

  • Melanin-glukanový komplex (MGC) – Troudnatec obsahuje výjimečně vysoký podíl melaninů (~80 % MGC) v kombinaci s β-glukany (~20 % MGC). Tato kombinace je mezi vitálními houbami unikátní (Seniuk et al. 2011).
  • Evropská tradice – na rozdíl od většiny vitálních hub (Reishi, Shiitake, Cordyceps – asijská tradice) má Troudnatec kořeny v evropské etnomykologii a používal se od antického Řecka po Sedmihradsko.
  • Betulin a kyselina betulinová – triterpenoidy, které Troudnatec akumuluje z hostitelských bříz; tato translokace z hostitele do houby je fascinující biochemický fenomén.

Poznámka: Nařízení EU 1924/2006 neumožňuje uvádět na webových stránkách zdravotní tvrzení o doplňcích stravy, pokud nejsou schválena EFSA. Tento článek popisuje chemické složení, historii a publikovaný výzkum – nikoli terapeutická doporučení. Žádný doplněk stravy není lékem.


1. Ötziho houba – nejstarší důkaz využití hub člověkem

V roce 1991 byla v Ötztalských Alpách na rakousko-italské hranici nalezena zmrzlá mumie muže, který zemřel přibližně před 5 300 lety (cca 3300 př. n. l.). Ötzi, jak byl pojmenován, nesl u sebe dva druhy hub (Peintner et al. 1998):

Houba Kde nalezena Pravděpodobný účel
Fomes fomentarius (Troudnatec kopytovitý) V kožené brašně u pasu; velké množství Troud – materiál pro zapalování ohně (amadou)
Fomitopsis betulina (Outkovka březová) Dva kusy navlečené na kožených řemíncích Diskutováno: léčivý/duchovní účel nebo repelent

Nález Troudnatce u Ötziho je nejstarším přímým důkazem využití hub člověkem. Radiokarbonové datování potvrdilo stáří přes 5 000 let. Troudnatec byl využíván jako amadou (troud) – zpracovaná dřeň plodnice, která po úpravě snadno zachytí jiskru a umožní roznícení ohně.

Samotné slovo „fomentarius" pochází z latinského fomentum – troud, podpalovací materiál. Je to tedy houba, která má „zapalování" doslova ve jméně.


2. Od Hippokrata po sedmihradské řemeslo – evropská tradice

Na rozdíl od asijských vitálních hub (Reishi – 2 000 let čínské tradice, Shiitake – 1 000 let japonské tradice) má Troudnatec výhradně evropské kořeny. Jeho historie využití zahrnuje:

Antické Řecko (5. století př. n. l.)

Hippokrates zmiňuje houbu pod názvem agarikon v kontextu kauterizace – vypalování ran žhavým amadou pro zastavení krvácení. Troudnatec tak byl jedním z prvních chirurgických materiálů v historii medicíny.

Středověká a novověká Evropa

Amadou se používal jako styptikum (materiál na zastavení krvácení) a absorpční obvazový materiál. Zubaři ho používali k vysušování zubů, chirurgové k ošetření ran. V kloboučnickém řemesle se zpracovával na klobouky, rukavice a další oděvy – tradice, která se udržela zejména v Sedmihradsku (dnešní Rumunsko) a Čechách (Pöder 2005).

Moderní doba

Amadou se dodnes používá v muškaření (fly fishing) – slouží k vysoušení umělých mušek. V Rumunsku přežívá tradiční výroba klobouků a dekorativních předmětů z Troudnatce.

Zajímavost: Troudnatec je jedinou vitální houbou, jejíž primární historické využití bylo technické (zdroj troudu pro zapalování ohně) a chirurgické (styptikum), nikoli interní – perorální užívání je historicky novější.


3. Biologie a ekologie – dřevokazný parazit bříz a buků

Troudnatec kopytovitý je lignivorní choroší houba (polypore) způsobující bílou hnilobu dřeva. Roste na listnatých stromech – především na buku lesním (Fagus sylvatica) a bříze (Betula spp.), méně často na dubu, olši a dalších.

Morfologie

Plodnice má charakteristický tvar koňského kopyta – odtud český název „kopytovitý". Dorůstá 5–45 cm, je extrémně tvrdá a dřevnatá. Na rozdíl od jednoletých hub (Shiitake, Žampion) jsou plodnice Troudnatce víceleté – mohou přežívat a růst po mnoho let, přičemž každý rok přidávají novou vrstvu pórů.

Rozšíření

Troudnatec je rozšířen po celé severní polokouli – Evropa, severní Asie, Severní Amerika, severní Afrika. V České republice je běžný – najdete ho v každém listnatém nebo smíšeném lese, především na mrtvých nebo oslabených bučinách a březích.

Vztah ke Čagy

Troudnatec a Čaga (Inonotus obliquus) jsou obě dřevokazné choroší houby rostoucí na bříze, ale zcela odlišné druhy s odlišnou chemií. Čaga patří do čeledi Hymenochaetaceae, Troudnatec do Polyporaceae. Společný je jim vysoký obsah melaninu – u Čagy z beresty (březové kůry), u Troudnatce vlastní houbový melanin.


4. Bioaktivní látky – chemický profil

Klíčové bioaktivní sloučeniny

  • Melanin-glukanový komplex (MGC) – vodou rozpustný komplex; ~80 % melaninů + ~20 % β-glukanů; definující rys Troudnatce (Seniuk et al. 2011)
  • Chitin-glukan-melaninový komplex (ChGMC) – nerozpustná frakce; ~70 % chitinu + ~20 % β-glukanů + ~10 % melaninů (Seniuk et al. 2011)
  • β-1,3/1,6-D-glukany – polysacharidy s klasickou architekturou; třetina celkových sacharidů v alkalickém extraktu (Kalitukha & Sari 2021)
  • Houbový melanin – pigment s UV-absorpčními vlastnostmi; kyselina-rezistentní fenolická směs; melanin-like pigmenty (Kalitukha & Sari 2021)
  • Betulin a kyselina betulinová – triterpenoidy; pravděpodobně translokované z hostitelské břízy do houby (Grienke et al. 2014)
  • Fomentaroly A–D – steroly specifické pro Troudnatec; izolované z plodnice (Zang et al. 2013)
  • Fenolické sloučeniny – isorhamnetin, kyselina p-hydroxybenzoová, kaempferol, skopoletin, eskuletín, kyselina chinová (Rašeta et al. 2025; El Hassani et al. 2025)
  • Triterpeny – lanostanové triterpenoidy; přítomny v menším množství než u Reishi
  • Ergosterol – provitamín D2; přítomen jako u většiny hub
  • Polyaminy – spermidin v neobvykle vysoké koncentraci (až 2 910 nmol/g sušiny u některých kmenů; Rašeta et al. 2025)

5. Houbový melanin – definující sloučenina Troudnatce

Zatímco Shiitake definuje eritadenin, Reishi ganodermové kyseliny a Outkovku PSK/PSP, Troudnatec definuje melanin – přesněji melanin-glukanový komplex.

Melanin je obecný termín pro skupinu tmavých pigmentů – u člověka zodpovědných za barvu kůže a vlasů, u hub za tmavé zbarvení plodnic. Houbový melanin se od lidského liší chemicky (jedná se často o allomelanin – melanin odvozený od 1,8-dihydroxynaftalenu, nikoli od tyrosinu jako u savců), ale sdílí klíčovou vlastnost: absorpci UV záření.

Kalitukha & Sari (2021) analyzovali alkalický vodný extrakt z Troudnatce a zjistili, že nejhodnotnější složkou je kyselina-rezistentní UV-absorpční směs fenolických sloučenin – melaninů, ligninů a huminových kyselin. Tato směs vykazovala:

  • Antioxidační aktivitu in vitro
  • Mírnou protektivní kapacitu vůči UVB záření
  • Předpokládanou aktivitu i v UVA rozsahu

Melanin u Troudnatce vs. Čagy: Obě houby jsou bohaté na melanin, ale mechanismus je odlišný. U Čagy (Inonotus obliquus) pochází melanin částečně z beresty (březové kůry) – je to směs houbového a rostlinného melaninu. U Troudnatce je melanin čistě houbového původu, produkovaný enzymy fenoloxidázami, které konvertují houbový nebo rostlinný materiál na melanin (pseudosklerotické linie v napadené dřevině).


6. Betulin a kyselina betulinová – translokace z břízy do houby

Betulin je pentacyklický triterpenoid, který je hlavní složkou beresty – bílé kůry bříz (tvoří až 30 % sušiny březové kůry). Kyselina betulinová je jeho oxidovaný derivát.

Fascinující je, že Troudnatec rostoucí na bříze obsahuje betulin a kyselinu betulinovou, přestože je sám neprodukuje – pravděpodobně je absorbuje přímo z hostitelské břízy (Grienke et al. 2014). Tato translokace bioaktivních látek z hostitele do parazitické houby je zajímavý biochemický fenomén.

Praktický důsledek: Obsah betulinu v Troudnatci závisí na hostitelském stromu. Troudnatec z břízy bude obsahovat betulin; Troudnatec z buku nikoli (nebo jen stopové množství). Pěstitelské podmínky tedy ovlivňují chemický profil.


7. Fomentaroly – steroly specifické pro Troudnatec

V roce 2013 Zang et al. izolovali z plodnice Troudnatce čtyři nové sterolové sloučeniny pojmenované fomentaroly A–D. Jedná se o strukturálně unikátní steroly, které dosud nebyly nalezeny v jiných houbách.

Fomentaroly patří do skupiny ergostanových derivátů – jsou tedy příbuzné ergosterolu (provitamínu D2), ale mají modifikované postranní řetězce. Jejich přítomnost činí chemický profil Troudnatce odlišným od ostatních vitálních hub.


8. Oblasti výzkumu – kde se Troudnatec zkoumá

Následující přehled popisuje oblasti, ve kterých jsou bioaktivní sloučeniny z Fomes fomentarius předmětem publikovaného výzkumu. Důležité upozornění: na rozdíl od Shiitake (lentinan – desítky RCT) nebo Outkovky pestré (PSK – stovky klinických studií) u Troudnatce neexistují žádné randomizované klinické studie (RCT) na lidech. Veškeré důkazy pocházejí z preklinických modelů.

UV protekce a melanin

Nejspecifičtější oblast výzkumu pro Troudnatec. Kalitukha & Sari (2021) prokázali, že melanin-like pigmenty z alkalického extraktu absorbují UV záření v UVB a pravděpodobně i UVA rozsahu. Tato vlastnost je unikátní mezi vitálními houbami a činí Troudnatec zajímavou surovinou pro kosmetické aplikace (náš Bio pleťový krém s Chagou a Tinder Fungus tuto vlastnost využívá). Le et al. zkoumali anti-UV a antibakteriální aktivity melaninových derivátů z Troudnatce specificky v kontextu Cutibacterium acnes.

Antimikrobiální vlastnosti

Seniuk et al. (2011) testovali melanin-glukanový komplex (MGC) a chitin-glukan-melaninový komplex (ChGMC) z Troudnatce proti Helicobacter pylori, Candida albicans a virům (Herpes simplex I, HIV-1) v in vitro a in vivo modelech na zvířatech. El Hassani et al. (2025) potvrdili antimikrobiální aktivitu marockého F. fomentarius proti 7 lidským patogenům in vitro. Jedná se o preklinické modely – nikoli klinické studie na lidech.

Anticholinesterázová aktivita

Rašeta et al. (2025) a studie v Scientific Reports (2025) identifikovaly inhibici acetylcholinesterázy (AChE) a butyrylcholinesterázy (BChE) v ethanolových a methanolových extraktech z balkánských kmenů Troudnatce. AChE inhibice je mechanismus, na kterém fungují některé léky, ale u Troudnatce se jedná výhradně o in vitro data.

Antimutagenní aktivita

Kim et al. (2024) testovali extrakty z F. fomentarius v Amesově testu mutagenicity a zjistili, že žádný z extraktů nebyl mutagenní (až do koncentrace 5 mg/deštičku), naopak vykazovaly antimutagenní účinky v přítomnosti metabolicky aktivního enzymového systému (S9 mix). Diethyléterová a butanolová frakce byly nejúčinnější.

Antiproliferativní aktivita

Polysacharidy z Troudnatce (exopolysacharidy EPS i intracelulární polysacharidy IPS) vykazovaly in vitro antiproliferativní účinky na buněčných liniích (Gao et al. 2009; Chen et al. 2011). Rašeta et al. (2025) testovali extrakty na několika nádorových buněčných liniích. Všechny tyto výsledky jsou in vitro – nikoliv klinické.

Hemostatické využití (krvácení)

Historicky nejlépe zdokumentované využití. Amadou (zpracovaná dřeň Troudnatce) se používal od antiky jako styptikum – materiál na zastavení krvácení. Toto však bylo vnější mechanické působení (absorpce krve houbovitým materiálem), nikoli farmakologický účinek perorálně užívaného doplňku.


9. Publikované studie

⚠️ Důležité: Na rozdíl od Shiitake, Reishi nebo Outkovky pestré u Troudnatce neexistují žádné randomizované klinické studie (RCT) provedené na lidech. Veškerý výzkum je preklinický (in vitro, zvířecí modely) nebo chemicko-analytický.

Peintner et al. 1998Mycological Research
Klíčová studie: Identifikace a popis hub nalezených u Ötziho. Potvrzení F. fomentarius jako troudu a Fomitopsis betulina na kožených řemíncích. Komprehensivní etnomykologický přehled.

Seniuk et al. 2011International Journal of Medicinal Mushrooms
Izolace a charakterizace melanin-glukanového komplexu (MGC; ~80 % melaniny, ~20 % β-glukany) a chitin-glukan-melaninového komplexu (ChGMC). Testování proti H. pylori, C. albicans, HSV-1 a HIV-1 v in vitro a in vivo modelech.

Kalitukha & Sari 2021International Journal of Medicinal Mushrooms
Chemická analýza alkalického vodného extraktu. Složení: fenolika, sacharidy, minerály, tuky; třetina sacharidů ve formě β-glukanů. UV-absorpční melanin-like pigmenty s antioxidační aktivitou in vitro.

Grienke et al. 2014 – přehledový článek
Komprehensivní review pěti evropských medicinálních choroší (F. fomentarius, Fomitopsis pinicola, Piptoporus betulinus, Laetiporus sulphureus, Laricifomes officinalis). Etnomykologie, fytochemie a biologická aktivita. Diskuse translokace betulinu z břízy.

Zang et al. 2013 – studie
Izolace čtyř nových sterolů – fomentarolů A–D – specifických pro F. fomentarius. Strukturální charakterizace ergostanových derivátů.

Rašeta et al. 2025Microorganisms
Balkánské kmeny F. fomentarius: polyaminové profily (spermidin až 2 910 nmol/g sušiny), fenolické sloučeniny (amentoflavon, baikalein, chrysoeriol, eskuletín, skopoletin – poprvé identifikovány v tomto druhu). Antioxidační, anticholinesterázová a antiproliferativní aktivita in vitro.

El Hassani et al. 2025International Journal of Molecular Sciences
Marocký F. fomentarius: 109 těkavých a netěkavých sloučenin (GC-MS); 24 fenolických sloučenin (LC-MS); isorhamnetin jako dominantní fenol (2 734 µg/g). Antioxidační a antimikrobiální aktivity in vitro.

Kim et al. 2024Applied Sciences
Antimutagenní a antioxidační vlastnosti ethanolových extraktů z F. fomentarius. Žádná mutagenita do 5 mg/deštičku; antimutagenní efekt v přítomnosti S9 mix; diethyléterová a butanolová frakce nejúčinnější.

Ito et al. 1976Chemical and Pharmaceutical Bulletin
Jedna z nejstarších studií: izolace polysacharidové frakce z kultivačního filtrátu F. fomentarius.

Pöder 2005International Journal of Medicinal Mushrooms
Přehledový článek o Ötziho houbách, etnomykologický kontext a diskuse o možných využitích.


10. Srovnání s dalšími vitálními houbami

Vlastnost Troudnatec Čaga Reishi
Definující sloučenina Melanin-glukanový komplex (MGC); fomentaroly Betulin z beresty; melanin (smíšený) 150+ ganodermových kyselin (triterpenoidy)
Melanin Čistě houbový (allomelanin) Směs houbového + rostlinného (z beresty) Minimální
Tradice Evropská (5 300 let; Ötzi) Ruská/sibiřská (od 15. století) Čínská (2 000 let; TCM)
Registrovaný lék Ne Ne Ne (ale 2 Cochrane reviews)
Klinické studie (RCT) Žádné Jednotky Desítky
Hostitelský strom Buk, bříza, dub Bříza (výhradně) Dub, javor (přirozený); pěstován na substrátu
Výskyt v ČR Běžný – každý listnatý les Vzácný (severské klima) Nepůvodní

11. Kosmetické využití – melanin a UV protekce

Troudnatec je jedinou vitální houbou v naší nabídce, která má přímé kosmetické využití díky obsahu melaninu s UV-absorpčními vlastnostmi. Náš Bio pleťový krém Chaga a Tinder Fungus kombinuje:

  • Troudnatec (Tinder Fungus) – houbový melanin s UV-absorpčními vlastnostmi; β-glukany; glykoproteiny
  • Čaga (Inonotus obliquus) – melanin ze severské břízy; polyfenoly; betulin

Obě houby sdílejí vysoký obsah melaninu, ale z chemicky odlišných zdrojů – krém tak kombinuje dva typy houbového melaninu s komplementárními profily.


12. Formy, dávkování a bezpečnost

Dostupné formy

  • Práškové kapsle – celé spektrum plodnice; shell-broken process narušuje chitinové buněčné stěny (u Troudnatce obzvlášť důležité – plodnice je extrémně tvrdá); zachovaný chitin-glukan-melaninový komplex
  • Tekutý duální extrakt – koncentrované polysacharidy (β-glukany) + rozpustný melanin-glukanový komplex (MGC) + lipofilní frakce (fomentaroly, ergosterol)
  • Bio pleťový krém – melanin a glykoproteiny v kosmetické formulaci s Čagou

Bezpečnostní upozornění a lékové interakce

  • Antikoagulancia / antiagregancia (warfarin, heparin, klopidogrel): Konzultujte s lékařem – polysacharidy mohou ovlivnit srážlivost krve; historické využití Troudnatce jako styptika (zastavení krvácení) naznačuje biologickou aktivitu v oblasti hemostázy
  • Imunosupresiva (cyklosporin, takrolimus, azathioprin): Neužívejte bez konzultace s lékařem – β-glukany mají imunomodulační vlastnosti v preklinických modelech
  • Onkologická léčba: VŽDY konzultujte s ošetřujícím onkologem
  • Chirurgický zákrok: Přerušte užívání minimálně 2 týdny před plánovanou operací
  • Těhotenství a kojení: Nedostatek klinických dat; konzultujte s lékařem
  • Absence klinických studií: U Troudnatce neexistují žádné randomizované klinické studie na lidech – bezpečnostní profil je méně zdokumentovaný než u Shiitake nebo Reishi

13. Naše produkty s Troudnatcem kopytovitým

Můžete kombinovat s:

  • Čaga – sdílený melaninový profil (bříza); komplementární polyfenoly a betulin
  • Outkovka pestrá – PSK/PSP s β-1,4 backbone; registrovaný lék (1977); nejsilnější klinická evidence
  • Reishi – 150+ ganodermových kyselin (triterpenoidy); 2 Cochrane reviews; odlišný chemický profil
  • Shiitake – eritadenin (purinový alkaloid); β-1,3-glukany; registrovaný lék lentinan (1985)

14. Citované studie

  1. Chen W et al. (2011). Intracellular polysaccharides from Fomes fomentarius and their anti-proliferative effect on human gastric cancer cell lines. In vitro studie.
  2. El Hassani FZ et al. (2025). Bioactive Compounds and Pharmacological Properties of the Polypore Fomes fomentarius, a Medicinal Wild Mushroom Collected from Morocco. International Journal of Molecular Sciences, 26(18), 9215.
  3. Gao Y et al. (2009). Exopolysaccharides from Fomes fomentarius: anti-proliferative effect on SGC-7901 human gastric cancer cells; cytokine stimulation in mouse immunocytes. In vitro studie.
  4. Grienke U et al. (2014). European medicinal polypores – A modern view on traditional uses. Phytochemistry, 108, 1–24.
  5. Ito H, Sugiura M, Miyazaki T (1976). Antitumor polysaccharide fraction from the culture filtrate of Fomes fomentarius. Chemical and Pharmaceutical Bulletin, 24, 2575.
  6. Kalitukha L, Sari M (2021). Chemical Composition and Ultraviolet Absorption Activity of an Aqueous Alkali Extract from the Fruiting Bodies of the Tinder Conk Mushroom, Fomes fomentarius (Agaricomycetes). International Journal of Medicinal Mushrooms, 23(4), 23–37.
  7. Kim SH et al. (2024). Evaluation of Antimutagenic and Antioxidant Properties in Fomes fomentarius L.: Potential Development as Functional Food. Applied Sciences, 14(9), 3927.
  8. Le TN et al. Anti-ultraviolet, antibacterial, and biofilm eradication activities against Cutibacterium acnes of melanins and melanin derivatives from Daedaleopsis tricolor and Fomes fomentarius.
  9. Peintner U, Pöder R, Pümpel T (1998). The Iceman's fungi. Mycological Research, 102, 1153–1162.
  10. Pöder R (2005). The Iceman's fungi: facts and mysteries. International Journal of Medicinal Mushrooms, 7(3), 357–359.
  11. Rašeta M et al. (2025). Bioactive Potential of Balkan Fomes fomentarius Strains: Novel Insights into Comparative Mycochemical Composition and Antioxidant, Anti-Acetylcholinesterase, and Antiproliferative Activities. Microorganisms, 13(6), 1210.
  12. Scientific Reports (2025). Maximization of bioactive potential of Fomes fomentarius via Artificial Intelligence-Assisted optimization. Scientific Reports.
  13. Seniuk OF et al. (2011). Anti-infective properties of the melanin-glucan complex obtained from medicinal tinder bracket mushroom, Fomes fomentarius (L.: Fr.) Fr. (Aphyllophoromycetideae). International Journal of Medicinal Mushrooms, 13(1), 7–18.
  14. Zang Y et al. (2013). Fomentarols A–D, sterols from the polypore macrofungus Fomes fomentarius. Phytochemistry, 92, 137–145.

Poznámka k legislativě: Nařízení EU 1924/2006 neumožňuje uvádět na webových stránkách zdravotní tvrzení o doplňcích stravy, pokud nejsou schválena EFSA. Tento článek popisuje chemické složení, historii a publikovaný výzkum. Žádný doplněk stravy není lékem a nemůže nahradit lékařskou péči.

Sledujte nás na Facebooku pro další články o vitálních houbách. :o)