Nejkonzumovanější vitální houba na světě. Auricularia je jedlá houba s tisíciletou tradicí v čínské kuchyni i medicíně, jejíž unikátní polysacharidy jsou předmětem intenzivního moderního výzkumu. Co říká věda?
Upozornění: Tento článek má výhradně informativní a edukační charakter. Nepředstavuje lékařské doporučení ani náhradu odborné konzultace. Uváděné studie jsou citovány s uvedením typu výzkumu (in vitro / zvířecí model / klinická studie). Před užíváním jakéhokoli doplňku stravy se poraďte se svým lékařem.
Obsah článku
- Co je Auricularia auricula-judae
- Historie – od dynastie Tang po evropskou tradici
- Klíčové bioaktivní látky
- Výzkum polysacharidů – unikátní kyselé frakce
- Kardiovaskulární výzkum
- Výzkum v oblasti metabolismu
- Imunomodulační výzkum
- Antioxidační výzkum a melanin
- Prebiotický výzkum a vláknina
- Výzkum v oblasti sliznic
- Auricularia vs. Shiitake vs. Reishi
- Formy užívání a bezpečnost
- Zdroje a citované studie
1. Co je Auricularia auricula-judae
Auricularia auricula-judae (český název Boltcovitka ucho Jidášovo, zkráceně Jidášovo ucho) je jedlá houba z čeledi Auriculariaceae. Její název pochází z latinského „auricula" (ouško) a legendy o Jidáši – houba totiž roste na bezových stromech, na kterých se podle tradice Jidáš oběsil. V angličtině je známá jako Wood Ear nebo Jew's Ear, v čínštině jako Mù Ěr (木耳, doslova „dřevní ucho").
Plodnice má charakteristický tvar připomínající lidské ucho – je gelatinózní, pružná, tmavě hnědá až černá. Právě tmavá barva je způsobena vysokým obsahem melaninu – pigmentu, který je jednou z unikátních bioaktivních látek této houby.
Nejkonzumovanější vitální houba na světě: Auricularia je jednou z nejpěstovanějších hub na planetě. Roční globální produkce přesahuje 6 milionů tun (FAO data), přičemž více než 99 % pochází z Číny. V čínské kuchyni je běžnou ingrediencí – sušená Auricularia se přidává do polévek, salátů, stir-fry pokrmů i dim sum.
Výskyt v přírodě: Roste v Evropě, Asii i Severní Americe na mrtvém a odumírajícím dřevu listnatých stromů – nejčastěji na bezu černém (Sambucus nigra), ale i na buku, jasanu a dalších druzích. V České republice je poměrně běžná a patří mezi jedlé houby.
2. Historie – od dynastie Tang po evropskou tradici
Čínská tradice (nejstarší záznamy): Auricularia je jednou z prvních kultivovaných hub v historii. Záznamy o jejím pěstování na dřevěných kládách pocházejí z období dynastie Tang (618–907 n. l.). V čínské medicíně je Mù Ěr řazena mezi prostředky pro „výživu krve" (Bu Xue) a „zvlhčení sucha" (Run Zao).
Tradiční klasifikace v TCM: V systému tradiční čínské medicíny je Auricularia tradičně řazena jako prostředek pro „výživu Yin a krve", „zvlhčení plic" a „posílení žaludku a sleziny". Toto řazení ji odlišuje od většiny ostatních vitálních hub, které jsou typicky řazeny jako tonika pro „Yang" nebo „Qi".
Japonská tradice: V japonské kuchyni je Auricularia známá jako Kikurage (木耳, doslova „dřevní medúza") a je běžnou ingrediencí ramen polévek a jiných pokrmů.
Evropská tradice: V Evropě byla Auricularia tradičně používána jako prostředek pro podráždění hrdla a sliznic – vařila se v mléce nebo pivu. Anglický bylinkář John Gerard ji v roce 1597 popsal ve svém herbáři Herball jako prostředek používaný při podráždění v krku.
Moderní výzkum: Na PubMed je přes 1 200 vědeckých publikací o rodu Auricularia. Intenzivní výzkum probíhá zejména v Číně, Japonsku a Koreji se zaměřením na polysacharidy, melanin a kardiovaskulární výzkum.
3. Klíčové bioaktivní látky
Auricularia má unikátní profil bioaktivních látek – odlišný od většiny ostatních vitálních hub:
Kyselé polysacharidy (AAP – Auricularia Auricula Polysaccharides) – nejstudovanější frakce. Na rozdíl od většiny vitálních hub, které obsahují převážně neutrální beta-glukany, Auricularia je výjimečná přítomností kyselých polysacharidů bohatých na kyselinu glukuronovou. Tyto kyselé frakce mají odlišné biologické vlastnosti od neutrálních glukanů a jsou předmětem specifického výzkumu.
Melanin – Auricularia je neobvykle bohatým přírodním zdrojem melaninu – tmavého pigmentu zodpovědného za její charakteristickou barvu. Melanin z Auricularia je předmětem antioxidačního výzkumu. Většina ostatních vitálních hub (Reishi, Cordyceps, Lví hříva) melanin v takové koncentraci neobsahuje.
Vláknina (dietary fiber) – Auricularia obsahuje mimořádně vysoký podíl rozpustné i nerozpustné vlákniny (až 70 % sušiny). Jedná se o jednu z nejbohatších přírodních zdrojů vlákniny vůbec.
Adenosin – nukleosid přirozeně přítomný v Auricularia; předmět kardiovaskulárního výzkumu.
Ergosterol (provitamín D2) – prekurzor vitamínu D2; po UV ozáření se konvertuje na vitamín D2.
Minerály – Auricularia je přirozeně bohatá na železo, vápník, draslík a fosfor. V čínské výživové tradici je ceněna právě jako zdroj železa.
Lecithin – fosfolipid přítomný v Auricularia.
Unikátní trojice: Kyselé polysacharidy (glukuronová kyselina) + melanin + extrémně vysoká vláknina = profil, který žádná jiná vitální houba nemá. Zatímco Reishi vyniká triterpenoidy a Cordyceps cordycepinem, Auricularia má svůj vlastní, zcela odlišný chemický charakter.
4. Výzkum polysacharidů – unikátní kyselé frakce
Polysacharidy z Auricularia (AAP) patří mezi nejstudovanější složky – mají však jiný charakter než polysacharidy z ostatních vitálních hub:
Xu et al. (2016) – přehledový článek v International Journal of Biological Macromolecules shrnul strukturální charakterizaci polysacharidů z Auricularia. Identifikováno bylo, že klíčovou strukturní jednotkou je kyselina glukuronová spojená s mannózou, glukózou a xylózou – odlišná struktura od neutrálních beta-glukanů typických pro Reishi nebo Maitake.
Wu et al. (2014) – studie v Carbohydrate Polymers izolovala nový heteropolysacharid z A. auricula-judae s molekulovou hmotností 1,8 × 10⁵ Da. Strukturální analýza prokázala přítomnost (1→3)-vázané D-glukuronové kyseliny jako hlavní jednotky.
Yoon et al. (2003) – studie v Bioresource Technology analyzovala podmínky produkce exopolysacharidů A. auricula v submerzní kultivaci. Zjistili, že produkce polysacharidů je silně závislá na zdroji uhlíku a podmínkách kultivace, což je klíčové pro standardizaci výroby.
5. Kardiovaskulární výzkum
Toto je nejstarší oblast moderního výzkumu Auricularia – odpovídá její tradici jako „houby pro krev" v TCM:
Yoon et al. (2003) – studie v BioFactors testovala antikoagulační aktivitu kyselých polysacharidů z A. auricula in vitro. Pozorováno bylo prodloužení trombinového a aktivovaného parciálního tromboplastinového času (aPTT) – mechanismus připisovaný kyselým polysacharidům bohatým na glukuronovou kyselinu.
Sheu et al. (2004) – studie v Thrombosis Research identifikovala antiagregační aktivitu adenosinu z A. auricula na lidských trombocytech ex vivo. Adenosin inhiboval agregaci trombocytů prostřednictvím adenosinových receptorů.
Chen et al. (2011) – studie v Journal of Agricultural and Food Chemistry prokázala, že polysacharidy z Auricularia vykazovaly antikoagulační aktivitu srovnatelnou s heparinem v in vitro testech – s tím rozdílem, že se jedná o jinou strukturální třídu polysacharidů.
Cheng et al. (2014) – studie v Natural Product Communications testovala kardioprotektivní aktivitu extraktu z A. auricula na zvířecím modelu ischemie-reperfuze myokardu. Pozorována byla redukce velikosti infarktu a snížení markerů oxidativního stresu.
Kontext: Antikoagulační výzkum Auricularia je rozsáhlý, ale převážně preklinický (in vitro a zvířecí modely). Klinické studie na lidech potvrzující antikoagulační účinek při perorálním podání jsou omezené. Mechanismus in vitro (přímý kontakt polysacharidů s krví) se může zásadně lišit od mechanismu po perorálním podání (polysacharidy procházejí trávicím traktem).
6. Výzkum v oblasti metabolismu
Kim et al. (2007) – studie v Mycobiology testovala polysacharidy z A. auricula na myším modelu diabetu (STZ-indukovaný). Pozorováno bylo snížení glykémie nalačno a zlepšení inzulinové senzitivity v porovnání s kontrolní skupinou.
Zhao et al. (2015) – studie v International Journal of Biological Macromolecules prokázala, že polysacharidy z Auricularia inhibovaly aktivitu α-glukosidázy in vitro – enzymu zodpovědného za štěpení sacharidů v tenkém střevě. Toto je mechanismus, který využívá i antidiabetikum akarbóza.
Luo et al. (2009) – studie v Food Chemistry testovala vliv polysacharidů z A. auricula na lipidový profil hyperlipidémických myší. Pozorováno bylo snížení celkového cholesterolu a LDL-cholesterolu a zvýšení aktivity lipoproteinové lipázy (LPL) v játrech.
Cheung (1996) – jedna z prvních studií, publikovaná v Nutrition Research, prokázala hypocholesterolemický účinek vlákniny z Auricularia na krysím modelu. Efekt byl přisuzován vysokému obsahu rozpustné vlákniny, která váže žlučové kyseliny v tenkém střevě.
7. Imunomodulační výzkum
Yu et al. (2009) – studie v Journal of Ethnopharmacology prokázala, že polysacharidy z A. auricula aktivovaly makrofágy a stimulovaly produkci NO, TNF-α a IL-1β in vitro prostřednictvím TLR4 signální dráhy.
Damte et al. (2011) – studie v Journal of the Science of Food and Agriculture testovala imunomodulační aktivitu různých frakcí polysacharidů z Auricularia. Kyselá frakce (bohatá na glukuronovou kyselinu) vykazovala silnější imunostimulační aktivitu než neutrální frakce.
8. Antioxidační výzkum a melanin
Auricularia je jednou z mála vitálních hub s vysokým obsahem melaninu – tmavého pigmentu s unikátními vlastnostmi:
Sun et al. (2010) – studie v Food Chemistry izolovala melanin z A. auricula a prokázala jeho silnou antioxidační aktivitu v testech DPPH, ABTS a hydroxylového radikálu in vitro. Melanin z Auricularia vykazoval vyšší antioxidační kapacitu než syntetický melanin.
Zhao et al. (2019) – studie v International Journal of Biological Macromolecules strukturálně charakterizovala melanin z A. auricula. Identifikován byl jako eumelanin s unikátní strukturou obsahující indolové jednotky. Autoři navrhli potenciální aplikace v potravinářství a kosmetice.
Fan et al. (2014) – studie v Carbohydrate Polymers prokázala, že polysacharid-melaninový komplex z Auricularia vykazoval synergickou antioxidační aktivitu – kombinace polysacharidů a melaninu byla účinnější než obě složky samostatně.
9. Prebiotický výzkum a vláknina
Auricularia je jednou z nejbohatších přírodních zdrojů vlákniny mezi houbami:
Chau et al. (1998) – studie v Journal of Agricultural and Food Chemistry analyzovala složení vlákniny A. auricula. Celkový obsah vlákniny dosahoval až 70 % sušiny, přičemž poměr rozpustné a nerozpustné vlákniny činil přibližně 1:1 – neobvykle vyvážený profil.
Lu et al. (2018) – studie v Food & Function testovala prebiotickou aktivitu polysacharidů z Auricularia. Pozorováno bylo selektivní zvýšení růstu Bifidobacterium a Lactobacillus v in vitro fermentačním modelu a produkce krátkořetězcových mastných kyselin (SCFA), zejména butyrátu.
10. Výzkum v oblasti sliznic
Tato oblast výzkumu odpovídá tradiční evropské i čínské tradici – Auricularia jako „prostředek pro zvlhčení":
Heilmann (2007) – studie v Pharmazie in unserer Zeit (německý odborný časopis) shrnula tradiční evropské použití Auricularia jako mukoadhezivní houby. Gelatinózní konzistence plodnice obsahuje vysoký podíl polysacharidů s mukoadhezivními vlastnostmi – schopností adherovat na sliznici.
TCM kontext: V tradiční čínské medicíně je Auricularia řazena jako prostředek pro „zvlhčení sucha" (Run Zao) a „zvlhčení plic" – tradiční kategorie používaná při suchosti sliznic. Toto řazení koresponduje s vysokým obsahem hydrofilních polysacharidů a gelatinózní konzistencí houby.
11. Auricularia vs. Shiitake vs. Reishi
| Vlastnost | Auricularia | Shiitake | Reishi |
|---|---|---|---|
| Klíčové unikátní látky | Kyselé polysacharidy, melanin | Lentinan, eritadenin, ergothionein | Kyseliny ganodermové, triterpenoidy |
| Typ polysacharidů | Kyselé (glukuronová kys.) | Neutrální (β-1,3/1,6-glukan) | Neutrální (β-glukany) + triterpeny |
| Vláknina (% sušiny) | Až 70 % | ~30 % | ~25 % |
| Melanin | Vysoký obsah | Nízký | Nízký |
| Tradiční zaměření | Krev, sliznice, zvlhčení | Imunita, metabolismus | Adaptace, longevita, spánek |
| Jedlá / kulinářská | Ano – 6 mil. tun/rok | Ano – 2. nejpěstovanější houba | Ne – příliš hořká |
| Počet studií (PubMed) | 1 200+ | 3 000+ | 5 000+ |
Auricularia vyniká zcela odlišným chemickým profilem: kyselé polysacharidy (vs. neutrální glukany u ostatních hub), extrémně vysoká vláknina a melanin. V kombinaci se Shiitake (lentinan, eritadenin) a Reishi (triterpenoidy) pokrývá oblast, kterou žádná jiná vitální houba nepokryje.
12. Formy užívání a bezpečnost
Práškové kapsle (doplněk stravy)
Shell-broken prášek z plodnice Auricularia v kapslích – celé přirozené spektrum bioaktivních látek včetně kyselých polysacharidů, melaninu a vlákniny v původním poměru.
Tekutý (duální) extrakt
Kombinace alkoholové a vodní extrakce. Hydrofilní polysacharidy a melanin (vodní frakce) + lipofilní sloučeniny a ergosterol (alkoholová frakce). Vyšší koncentrace bioaktivních látek.
Kulinářské užívání
Auricularia je jedlá houba – sušená forma je běžně dostupná v asijských obchodech. V kuchyni se přidává do polévek, salátů a wok pokrmů. Kulinářské užívání poskytuje především vlákninu a minerály.
Na co dát pozor
- Antikoagulancia (warfarin, heparin, DOAC): Konzultujte s lékařem – Auricularia obsahuje adenosin a kyselé polysacharidy, které jsou předmětem antikoagulačního výzkumu. Souběžné užívání s antikoagulancii může být kontraindikováno.
- Protidestičková léčba (aspirin, clopidogrel): Konzultujte s lékařem – adenosin z Auricularia je předmětem výzkumu antiagregační aktivity.
- Antidiabetika: Konzultujte s lékařem – polysacharidy z Auricularia jsou předmětem výzkumu vlivu na metabolismus glukózy.
- Před chirurgickým zákrokem: Informujte lékaře o užívání Auricularia minimálně 2 týdny předem.
- Těhotenství a kojení: Bezpečnost doplňků z Auricularia nebyla klinicky ověřena (kulinářské užívání je považováno za bezpečné).
- Správná příprava sušené houby: Sušenou Auricularia vždy namáčejte a tepelně upravujte – surová nebo dlouho namáčená při pokojové teplotě může obsahovat baktérie (případ Bongkrekic acid toxicity z nesprávně namáčené Auricularia byl hlášen v Asii).
13. Zdroje a citované studie
- Xu, S., et al. (2016). Structural characterization and biological activities of polysaccharides from Auricularia auricula-judae. International Journal of Biological Macromolecules, 91, 714-723.
- Wu, Q., et al. (2014). A novel heteropolysaccharide from Auricularia auricula. Carbohydrate Polymers, 100, 36-43.
- Yoon, S. J., et al. (2003). Exopolysaccharide production by submerged culture of Auricularia auricula. Bioresource Technology, 89(1), 23-29.
- Yoon, S. J., et al. (2003). Anticoagulant activity of acidic polysaccharides from Auricularia auricula. BioFactors, 19(3-4), 195-202.
- Sheu, F., et al. (2004). Antiplatelet activity of adenosine from Auricularia auricula. Thrombosis Research, 113(3-4), 247-253.
- Chen, G., et al. (2011). Anticoagulant activity of polysaccharides from Auricularia auricula. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 59(5), 2091-2097.
- Cheng, Y., et al. (2014). Cardioprotective effects of Auricularia auricula polysaccharides. Natural Product Communications, 9(7), 985-988.
- Kim, S. K., et al. (2007). Hypoglycemic effect of Auricularia auricula polysaccharides in streptozotocin-induced diabetic mice. Mycobiology, 35(1), 22-26.
- Zhao, S., et al. (2015). α-Glucosidase inhibitory activity of polysaccharides from Auricularia auricula. International Journal of Biological Macromolecules, 77, 370-375.
- Luo, X. D., et al. (2009). Hypolipidaemic effect of polysaccharides from Auricularia auricula. Food Chemistry, 114(4), 1191-1195.
- Cheung, P. C. K. (1996). Dietary fibre content and composition of some edible fungi. Nutrition Research, 16(10), 1721-1726.
- Yu, M., et al. (2009). Immunomodulatory effects of polysaccharides from Auricularia auricula. Journal of Ethnopharmacology, 124(2), 247-254.
- Damte, D., et al. (2011). Immunostimulatory activities of polysaccharides from Auricularia auricula. Journal of the Science of Food and Agriculture, 91(14), 2578-2586.
- Sun, S., et al. (2010). Antioxidant activity of melanin from Auricularia auricula. Food Chemistry, 121(4), 1173-1178.
- Zhao, S., et al. (2019). Characterization of melanin from Auricularia auricula. International Journal of Biological Macromolecules, 130, 423-431.
- Fan, L., et al. (2014). Antioxidant activities of polysaccharide-melanin complex from Auricularia auricula. Carbohydrate Polymers, 106, 397-404.
- Chau, C. F., et al. (1998). Chemical composition and physicochemical properties of dietary fiber from Auricularia auricula. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 46(10), 4348-4352.
- Lu, A., et al. (2018). Prebiotic effect of polysaccharides from Auricularia auricula. Food & Function, 9(3), 1637-1646.
- Heilmann, J. (2007). Auricularia und andere Speisepilze als Quelle bioaktiver Substanzen. Pharmazie in unserer Zeit, 36(4), 282-287.
Zajímá vás Auricularia v BIO kvalitě?
V našem e-shopu nabízíme Jidášovo ucho (Auricularia auricula-judae) z kontrolovaného ekologického zemědělství, vyráběné v Rakousku. Dostupné je ve formě práškových kapslí
Máte otázky? Napište nám nebo využijte naši on-line konzultaci.
Disclaimer: Tento článek slouží výhradně k informativním a edukačním účelům. Nejedná se o lékařské doporučení. Auricularia auricula-judae není lékem na žádné onemocnění. Před zahájením užívání jakéhokoli doplňku stravy se poraďte se svým lékařem, zejména pokud užíváte antikoagulancia, protidestičkovou léčbu, antidiabetika nebo se chystáte na chirurgický zákrok.
