Zákaznická podpora:736 138 238info@houbicky.eu

Jidášovo ucho: Zdravotní účinky a přínosy této léčivé houby

Nejkonzumovanější vitální houba na světě. Auricularia je jedlá houba s tisíciletou tradicí v čínské kuchyni i medicíně, jejíž unikátní polysacharidy jsou předmětem intenzivního moderního výzkumu. Co říká věda?

Upozornění: Tento článek má výhradně informativní a edukační charakter. Nepředstavuje lékařské doporučení ani náhradu odborné konzultace. Uváděné studie jsou citovány s uvedením typu výzkumu (in vitro / zvířecí model / klinická studie). Před užíváním jakéhokoli doplňku stravy se poraďte se svým lékařem.


1. Co je Auricularia auricula-judae

Auricularia auricula-judae (český název Boltcovitka ucho Jidášovo, zkráceně Jidášovo ucho) je jedlá houba z čeledi Auriculariaceae. Její název pochází z latinského „auricula" (ouško) a legendy o Jidáši – houba totiž roste na bezových stromech, na kterých se podle tradice Jidáš oběsil. V angličtině je známá jako Wood Ear nebo Jew's Ear, v čínštině jako Mù Ěr (木耳, doslova „dřevní ucho").

Plodnice má charakteristický tvar připomínající lidské ucho – je gelatinózní, pružná, tmavě hnědá až černá. Právě tmavá barva je způsobena vysokým obsahem melaninu – pigmentu, který je jednou z unikátních bioaktivních látek této houby.

Nejkonzumovanější vitální houba na světě: Auricularia je jednou z nejpěstovanějších hub na planetě. Roční globální produkce přesahuje 6 milionů tun (FAO data), přičemž více než 99 % pochází z Číny. V čínské kuchyni je běžnou ingrediencí – sušená Auricularia se přidává do polévek, salátů, stir-fry pokrmů i dim sum.

Výskyt v přírodě: Roste v Evropě, Asii i Severní Americe na mrtvém a odumírajícím dřevu listnatých stromů – nejčastěji na bezu černém (Sambucus nigra), ale i na buku, jasanu a dalších druzích. V České republice je poměrně běžná a patří mezi jedlé houby.

2. Historie – od dynastie Tang po evropskou tradici

Čínská tradice (nejstarší záznamy): Auricularia je jednou z prvních kultivovaných hub v historii. Záznamy o jejím pěstování na dřevěných kládách pocházejí z období dynastie Tang (618–907 n. l.). V čínské medicíně je Mù Ěr řazena mezi prostředky pro „výživu krve" (Bu Xue) a „zvlhčení sucha" (Run Zao).

Tradiční klasifikace v TCM: V systému tradiční čínské medicíny je Auricularia tradičně řazena jako prostředek pro „výživu Yin a krve", „zvlhčení plic" a „posílení žaludku a sleziny". Toto řazení ji odlišuje od většiny ostatních vitálních hub, které jsou typicky řazeny jako tonika pro „Yang" nebo „Qi".

Japonská tradice: V japonské kuchyni je Auricularia známá jako Kikurage (木耳, doslova „dřevní medúza") a je běžnou ingrediencí ramen polévek a jiných pokrmů.

Evropská tradice: V Evropě byla Auricularia tradičně používána jako prostředek pro podráždění hrdla a sliznic – vařila se v mléce nebo pivu. Anglický bylinkář John Gerard ji v roce 1597 popsal ve svém herbáři Herball jako prostředek používaný při podráždění v krku.

Moderní výzkum: Na PubMed je přes 1 200 vědeckých publikací o rodu Auricularia. Intenzivní výzkum probíhá zejména v Číně, Japonsku a Koreji se zaměřením na polysacharidy, melanin a kardiovaskulární výzkum.

3. Klíčové bioaktivní látky

Auricularia má unikátní profil bioaktivních látek – odlišný od většiny ostatních vitálních hub:

Kyselé polysacharidy (AAP – Auricularia Auricula Polysaccharides) – nejstudovanější frakce. Na rozdíl od většiny vitálních hub, které obsahují převážně neutrální beta-glukany, Auricularia je výjimečná přítomností kyselých polysacharidů bohatých na kyselinu glukuronovou. Tyto kyselé frakce mají odlišné biologické vlastnosti od neutrálních glukanů a jsou předmětem specifického výzkumu.

Melanin – Auricularia je neobvykle bohatým přírodním zdrojem melaninu – tmavého pigmentu zodpovědného za její charakteristickou barvu. Melanin z Auricularia je předmětem antioxidačního výzkumu. Většina ostatních vitálních hub (Reishi, Cordyceps, Lví hříva) melanin v takové koncentraci neobsahuje.

Vláknina (dietary fiber) – Auricularia obsahuje mimořádně vysoký podíl rozpustné i nerozpustné vlákniny (až 70 % sušiny). Jedná se o jednu z nejbohatších přírodních zdrojů vlákniny vůbec.

Adenosin – nukleosid přirozeně přítomný v Auricularia; předmět kardiovaskulárního výzkumu.

Ergosterol (provitamín D2) – prekurzor vitamínu D2; po UV ozáření se konvertuje na vitamín D2.

Minerály – Auricularia je přirozeně bohatá na železo, vápník, draslík a fosfor. V čínské výživové tradici je ceněna právě jako zdroj železa.

Lecithin – fosfolipid přítomný v Auricularia.

Unikátní trojice: Kyselé polysacharidy (glukuronová kyselina) + melanin + extrémně vysoká vláknina = profil, který žádná jiná vitální houba nemá. Zatímco Reishi vyniká triterpenoidy a Cordyceps cordycepinem, Auricularia má svůj vlastní, zcela odlišný chemický charakter.

4. Výzkum polysacharidů – unikátní kyselé frakce

Polysacharidy z Auricularia (AAP) patří mezi nejstudovanější složky – mají však jiný charakter než polysacharidy z ostatních vitálních hub:

Xu et al. (2016) – přehledový článek v International Journal of Biological Macromolecules shrnul strukturální charakterizaci polysacharidů z Auricularia. Identifikováno bylo, že klíčovou strukturní jednotkou je kyselina glukuronová spojená s mannózou, glukózou a xylózou – odlišná struktura od neutrálních beta-glukanů typických pro Reishi nebo Maitake.

Wu et al. (2014) – studie v Carbohydrate Polymers izolovala nový heteropolysacharid z A. auricula-judae s molekulovou hmotností 1,8 × 10⁵ Da. Strukturální analýza prokázala přítomnost (1→3)-vázané D-glukuronové kyseliny jako hlavní jednotky.

Yoon et al. (2003) – studie v Bioresource Technology analyzovala podmínky produkce exopolysacharidů A. auricula v submerzní kultivaci. Zjistili, že produkce polysacharidů je silně závislá na zdroji uhlíku a podmínkách kultivace, což je klíčové pro standardizaci výroby.

5. Kardiovaskulární výzkum

Toto je nejstarší oblast moderního výzkumu Auricularia – odpovídá její tradici jako „houby pro krev" v TCM:

Yoon et al. (2003) – studie v BioFactors testovala antikoagulační aktivitu kyselých polysacharidů z A. auricula in vitro. Pozorováno bylo prodloužení trombinového a aktivovaného parciálního tromboplastinového času (aPTT) – mechanismus připisovaný kyselým polysacharidům bohatým na glukuronovou kyselinu.

Sheu et al. (2004) – studie v Thrombosis Research identifikovala antiagregační aktivitu adenosinu z A. auricula na lidských trombocytech ex vivo. Adenosin inhiboval agregaci trombocytů prostřednictvím adenosinových receptorů.

Chen et al. (2011) – studie v Journal of Agricultural and Food Chemistry prokázala, že polysacharidy z Auricularia vykazovaly antikoagulační aktivitu srovnatelnou s heparinem v in vitro testech – s tím rozdílem, že se jedná o jinou strukturální třídu polysacharidů.

Cheng et al. (2014) – studie v Natural Product Communications testovala kardioprotektivní aktivitu extraktu z A. auricula na zvířecím modelu ischemie-reperfuze myokardu. Pozorována byla redukce velikosti infarktu a snížení markerů oxidativního stresu.

Kontext: Antikoagulační výzkum Auricularia je rozsáhlý, ale převážně preklinický (in vitro a zvířecí modely). Klinické studie na lidech potvrzující antikoagulační účinek při perorálním podání jsou omezené. Mechanismus in vitro (přímý kontakt polysacharidů s krví) se může zásadně lišit od mechanismu po perorálním podání (polysacharidy procházejí trávicím traktem).

6. Výzkum v oblasti metabolismu

Kim et al. (2007) – studie v Mycobiology testovala polysacharidy z A. auricula na myším modelu diabetu (STZ-indukovaný). Pozorováno bylo snížení glykémie nalačno a zlepšení inzulinové senzitivity v porovnání s kontrolní skupinou.

Zhao et al. (2015) – studie v International Journal of Biological Macromolecules prokázala, že polysacharidy z Auricularia inhibovaly aktivitu α-glukosidázy in vitro – enzymu zodpovědného za štěpení sacharidů v tenkém střevě. Toto je mechanismus, který využívá i antidiabetikum akarbóza.

Luo et al. (2009) – studie v Food Chemistry testovala vliv polysacharidů z A. auricula na lipidový profil hyperlipidémických myší. Pozorováno bylo snížení celkového cholesterolu a LDL-cholesterolu a zvýšení aktivity lipoproteinové lipázy (LPL) v játrech.

Cheung (1996) – jedna z prvních studií, publikovaná v Nutrition Research, prokázala hypocholesterolemický účinek vlákniny z Auricularia na krysím modelu. Efekt byl přisuzován vysokému obsahu rozpustné vlákniny, která váže žlučové kyseliny v tenkém střevě.

7. Imunomodulační výzkum

Yu et al. (2009) – studie v Journal of Ethnopharmacology prokázala, že polysacharidy z A. auricula aktivovaly makrofágy a stimulovaly produkci NO, TNF-α a IL-1β in vitro prostřednictvím TLR4 signální dráhy.

Damte et al. (2011) – studie v Journal of the Science of Food and Agriculture testovala imunomodulační aktivitu různých frakcí polysacharidů z Auricularia. Kyselá frakce (bohatá na glukuronovou kyselinu) vykazovala silnější imunostimulační aktivitu než neutrální frakce.

8. Antioxidační výzkum a melanin

Auricularia je jednou z mála vitálních hub s vysokým obsahem melaninu – tmavého pigmentu s unikátními vlastnostmi:

Sun et al. (2010) – studie v Food Chemistry izolovala melanin z A. auricula a prokázala jeho silnou antioxidační aktivitu v testech DPPH, ABTS a hydroxylového radikálu in vitro. Melanin z Auricularia vykazoval vyšší antioxidační kapacitu než syntetický melanin.

Zhao et al. (2019) – studie v International Journal of Biological Macromolecules strukturálně charakterizovala melanin z A. auricula. Identifikován byl jako eumelanin s unikátní strukturou obsahující indolové jednotky. Autoři navrhli potenciální aplikace v potravinářství a kosmetice.

Fan et al. (2014) – studie v Carbohydrate Polymers prokázala, že polysacharid-melaninový komplex z Auricularia vykazoval synergickou antioxidační aktivitu – kombinace polysacharidů a melaninu byla účinnější než obě složky samostatně.

9. Prebiotický výzkum a vláknina

Auricularia je jednou z nejbohatších přírodních zdrojů vlákniny mezi houbami:

Chau et al. (1998) – studie v Journal of Agricultural and Food Chemistry analyzovala složení vlákniny A. auricula. Celkový obsah vlákniny dosahoval až 70 % sušiny, přičemž poměr rozpustné a nerozpustné vlákniny činil přibližně 1:1 – neobvykle vyvážený profil.

Lu et al. (2018) – studie v Food & Function testovala prebiotickou aktivitu polysacharidů z Auricularia. Pozorováno bylo selektivní zvýšení růstu Bifidobacterium a Lactobacillus v in vitro fermentačním modelu a produkce krátkořetězcových mastných kyselin (SCFA), zejména butyrátu.

10. Výzkum v oblasti sliznic

Tato oblast výzkumu odpovídá tradiční evropské i čínské tradici – Auricularia jako „prostředek pro zvlhčení":

Heilmann (2007) – studie v Pharmazie in unserer Zeit (německý odborný časopis) shrnula tradiční evropské použití Auricularia jako mukoadhezivní houby. Gelatinózní konzistence plodnice obsahuje vysoký podíl polysacharidů s mukoadhezivními vlastnostmi – schopností adherovat na sliznici.

TCM kontext: V tradiční čínské medicíně je Auricularia řazena jako prostředek pro „zvlhčení sucha" (Run Zao) a „zvlhčení plic" – tradiční kategorie používaná při suchosti sliznic. Toto řazení koresponduje s vysokým obsahem hydrofilních polysacharidů a gelatinózní konzistencí houby.

11. Auricularia vs. Shiitake vs. Reishi

Vlastnost Auricularia Shiitake Reishi
Klíčové unikátní látky Kyselé polysacharidy, melanin Lentinan, eritadenin, ergothionein Kyseliny ganodermové, triterpenoidy
Typ polysacharidů Kyselé (glukuronová kys.) Neutrální (β-1,3/1,6-glukan) Neutrální (β-glukany) + triterpeny
Vláknina (% sušiny) Až 70 % ~30 % ~25 %
Melanin Vysoký obsah Nízký Nízký
Tradiční zaměření Krev, sliznice, zvlhčení Imunita, metabolismus Adaptace, longevita, spánek
Jedlá / kulinářská Ano – 6 mil. tun/rok Ano – 2. nejpěstovanější houba Ne – příliš hořká
Počet studií (PubMed) 1 200+ 3 000+ 5 000+

Auricularia vyniká zcela odlišným chemickým profilem: kyselé polysacharidy (vs. neutrální glukany u ostatních hub), extrémně vysoká vláknina a melanin. V kombinaci se Shiitake (lentinan, eritadenin) a Reishi (triterpenoidy) pokrývá oblast, kterou žádná jiná vitální houba nepokryje.

12. Formy užívání a bezpečnost

Práškové kapsle (doplněk stravy)

Shell-broken prášek z plodnice Auricularia v kapslích – celé přirozené spektrum bioaktivních látek včetně kyselých polysacharidů, melaninu a vlákniny v původním poměru.

Tekutý (duální) extrakt

Kombinace alkoholové a vodní extrakce. Hydrofilní polysacharidy a melanin (vodní frakce) + lipofilní sloučeniny a ergosterol (alkoholová frakce). Vyšší koncentrace bioaktivních látek.

Kulinářské užívání

Auricularia je jedlá houba – sušená forma je běžně dostupná v asijských obchodech. V kuchyni se přidává do polévek, salátů a wok pokrmů. Kulinářské užívání poskytuje především vlákninu a minerály.

Na co dát pozor

  • Antikoagulancia (warfarin, heparin, DOAC): Konzultujte s lékařem – Auricularia obsahuje adenosin a kyselé polysacharidy, které jsou předmětem antikoagulačního výzkumu. Souběžné užívání s antikoagulancii může být kontraindikováno.
  • Protidestičková léčba (aspirin, clopidogrel): Konzultujte s lékařem – adenosin z Auricularia je předmětem výzkumu antiagregační aktivity.
  • Antidiabetika: Konzultujte s lékařem – polysacharidy z Auricularia jsou předmětem výzkumu vlivu na metabolismus glukózy.
  • Před chirurgickým zákrokem: Informujte lékaře o užívání Auricularia minimálně 2 týdny předem.
  • Těhotenství a kojení: Bezpečnost doplňků z Auricularia nebyla klinicky ověřena (kulinářské užívání je považováno za bezpečné).
  • Správná příprava sušené houby: Sušenou Auricularia vždy namáčejte a tepelně upravujte – surová nebo dlouho namáčená při pokojové teplotě může obsahovat baktérie (případ Bongkrekic acid toxicity z nesprávně namáčené Auricularia byl hlášen v Asii).

13. Zdroje a citované studie

  1. Xu, S., et al. (2016). Structural characterization and biological activities of polysaccharides from Auricularia auricula-judae. International Journal of Biological Macromolecules, 91, 714-723.
  2. Wu, Q., et al. (2014). A novel heteropolysaccharide from Auricularia auricula. Carbohydrate Polymers, 100, 36-43.
  3. Yoon, S. J., et al. (2003). Exopolysaccharide production by submerged culture of Auricularia auricula. Bioresource Technology, 89(1), 23-29.
  4. Yoon, S. J., et al. (2003). Anticoagulant activity of acidic polysaccharides from Auricularia auricula. BioFactors, 19(3-4), 195-202.
  5. Sheu, F., et al. (2004). Antiplatelet activity of adenosine from Auricularia auricula. Thrombosis Research, 113(3-4), 247-253.
  6. Chen, G., et al. (2011). Anticoagulant activity of polysaccharides from Auricularia auricula. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 59(5), 2091-2097.
  7. Cheng, Y., et al. (2014). Cardioprotective effects of Auricularia auricula polysaccharides. Natural Product Communications, 9(7), 985-988.
  8. Kim, S. K., et al. (2007). Hypoglycemic effect of Auricularia auricula polysaccharides in streptozotocin-induced diabetic mice. Mycobiology, 35(1), 22-26.
  9. Zhao, S., et al. (2015). α-Glucosidase inhibitory activity of polysaccharides from Auricularia auricula. International Journal of Biological Macromolecules, 77, 370-375.
  10. Luo, X. D., et al. (2009). Hypolipidaemic effect of polysaccharides from Auricularia auricula. Food Chemistry, 114(4), 1191-1195.
  11. Cheung, P. C. K. (1996). Dietary fibre content and composition of some edible fungi. Nutrition Research, 16(10), 1721-1726.
  12. Yu, M., et al. (2009). Immunomodulatory effects of polysaccharides from Auricularia auricula. Journal of Ethnopharmacology, 124(2), 247-254.
  13. Damte, D., et al. (2011). Immunostimulatory activities of polysaccharides from Auricularia auricula. Journal of the Science of Food and Agriculture, 91(14), 2578-2586.
  14. Sun, S., et al. (2010). Antioxidant activity of melanin from Auricularia auricula. Food Chemistry, 121(4), 1173-1178.
  15. Zhao, S., et al. (2019). Characterization of melanin from Auricularia auricula. International Journal of Biological Macromolecules, 130, 423-431.
  16. Fan, L., et al. (2014). Antioxidant activities of polysaccharide-melanin complex from Auricularia auricula. Carbohydrate Polymers, 106, 397-404.
  17. Chau, C. F., et al. (1998). Chemical composition and physicochemical properties of dietary fiber from Auricularia auricula. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 46(10), 4348-4352.
  18. Lu, A., et al. (2018). Prebiotic effect of polysaccharides from Auricularia auricula. Food & Function, 9(3), 1637-1646.
  19. Heilmann, J. (2007). Auricularia und andere Speisepilze als Quelle bioaktiver Substanzen. Pharmazie in unserer Zeit, 36(4), 282-287.

Zajímá vás Auricularia v BIO kvalitě?

V našem e-shopu nabízíme Jidášovo ucho (Auricularia auricula-judae) z kontrolovaného ekologického zemědělství, vyráběné v Rakousku. Dostupné je ve formě práškových kapslí

Máte otázky? Napište nám nebo využijte naši on-line konzultaci.

Disclaimer: Tento článek slouží výhradně k informativním a edukačním účelům. Nejedná se o lékařské doporučení. Auricularia auricula-judae není lékem na žádné onemocnění. Před zahájením užívání jakéhokoli doplňku stravy se poraďte se svým lékařem, zejména pokud užíváte antikoagulancia, protidestičkovou léčbu, antidiabetika nebo se chystáte na chirurgický zákrok.