Hnojník obecný: Jak tato houba podporuje zdraví a detoxikaci

Česká jedlá houba, která fascinuje vědce po celém světě. Co říkají studie o vanadiu, comatin, polysacharidech a dalších bioaktivních látkách Hnojníku obecného?

1. Co je Hnojník obecný a kde roste

Hnojník obecný (Coprinus comatus), anglicky Shaggy Mane nebo Shaggy Ink Cap, je jedlá houba z čeledi hnojníkovitých (Agaricaceae). V České republice patří mezi běžné a dobře známé houby – roste na loukách, v parcích, u cest, na kompostech a na narušené půdě, často v blízkosti lidských sídel.

Plodnice je nezaměnitelná – má protáhlý, válcovitý tvar připomínající „šišku" nebo „paruku" (odtud anglický název Shaggy Mane). Klobouk je pokrytý odstávajícími šupinkami bílé až nahnědlé barvy. Mladá houba je výborná jedlá, ale musí se zpracovat ihned po sběru, protože podléhá autodigescí – samovolnému rozpouštění.

Hnojník obecný je kosmopolitní druh – roste na všech kontinentech kromě Antarktidy. V Evropě, Severní Americe a Asii je tradičně sbírán jako jedlá houba. V Číně se od 70. let 20. století průmyslově pěstuje.

2. Autodigesce – houba, která se rozpouští v inkoust

Hnojník obecný má jednu z nejpozoruhodnějších biologických vlastností v říši hub – autodigescí (deliquescenci). Po dozrání výtrusů se plodnice začne od okrajů klobouku samovolně rozpouštět v černou kapalinu připomínající inkoust.

Tento proces řídí enzymy, které rozloží buněčné stěny houby a uvolní výtrusy do okolí. Celá přeměna může proběhnout během několika hodin. Právě kvůli tomuto jevu se Hnojníku obecnému říká „Ink Cap" (inkoustová čepička).

Historická kuriozita: Černý inkoust z Hnojníku se v minulosti skutečně používal k psaní. V 18. a 19. století existovaly receptury na výrobu „houbového inkoustu", který se pro svou unikátní chemickou signaturu údajně používal i k ověřování pravosti dokumentů – falzifikát by vyžadoval stejný přírodní inkoust.

Praktický důsledek: Hnojník obecný je nutné zpracovat (uvařit, usušit nebo extrahovat) do několika hodin po sběru, než začne autodigesce. Pro výrobu doplňků stravy se houby zpracovávají ihned po sklizni, čímž se zachová celé spektrum bioaktivních látek.

3. Historie a tradiční použití

Evropská tradice: Hnojník obecný je tradičně sbírán v celé Evropě. Ve středoevropské kuchyni patří mezi ceněné houby – mladé plodnice se smaží na másle a jsou považovány za delikatesu. V České republice je dobře znám houbaři.

Čínská tradice: V tradiční čínské medicíně (TCM) je Hnojník obecný znám jako Jī Tuǐ Gū (鸡腿菇, doslova „kuřecí stehýnko houba" – podle tvaru plodnice). V TCM je řazen jako houba pro „harmonizaci středního ohřívače" – tedy trávicího systému. Od 70. let 20. století se v Číně průmyslově pěstuje.

Indiánská tradice: Některé severoamerické indiánské kmeny používaly Hnojník obecný v tradiční medicíně při trávicích potížích.

2004: Bailey et al. publikovali významnou studii o vanadiu v Hnojníku obecném – objev, který zásadně zvýšil vědecký zájem o tuto houbu v kontextu metabolismu cukrů.

2000–dnes: Hnojník obecný je předmětem rostoucího vědeckého zájmu. Na PubMed je přes 300 vědeckých publikací o Coprinus comatus, přičemž většina pochází z posledních 20 let. Výzkum se soustřeďuje především na metabolismus cukrů, antioxidační vlastnosti a onkologický výzkum.

4. Unikátní složení – co obsahuje Hnojník obecný

Hnojník obecný má pozoruhodný profil bioaktivních látek, který ho odlišuje od ostatních vitálních hub:

Vanadium – stopový prvek, který je v Hnojníku obecném přítomen v neobvykle vysoké koncentraci. Vanadium je předmětem intenzivního výzkumu v kontextu metabolismu cukrů – některé vanadové sloučeniny mají inzulinomimetické vlastnosti (napodobují účinek inzulínu).

Comatin (Y-glutamyl-4-hydroxybenzylhydrazin) – unikátní sloučenina izolovaná z Hnojníku obecného. Jedná se o derivát hydrazinu, který je předmětem výzkumu v souvislosti s glykémií.

Polysacharidy (beta-glukany) – Hnojník obecný obsahuje specifické polysacharidy s β-1,3/1,6-glykosidickou vazbou, předmět imunomodulačního a metabolického výzkumu.

Ergothionein – unikátní antioxidační aminokyselina, kterou lidské tělo neumí syntetizovat. Hnojník obecný je jedním z jejích přírodních zdrojů.

Lektiny – proteiny vázající sacharidy, izolované z Hnojníku obecného a studované pro svůj biologický potenciál.

Ergosterol (provitamín D2) – po vystavení UV záření se přeměňuje na vitamín D2.

Bílkoviny – Hnojník obecný obsahuje 25–30 % bílkovin v sušině, včetně všech esenciálních aminokyselin.

Minerály – draslík, fosfor, železo, zinek, měď, mangan.

Vitamíny – B1, B2, B3 (niacin), C.

5. Vanadium a výzkum metabolismu cukrů

Jedním z nejzajímavějších aspektů Hnojníku obecného je jeho neobvykle vysoký obsah vanadia – stopového prvku, který je předmětem intenzivního farmakologického výzkumu:

Bailey et al. (2004) – studie publikovaná v Mycological Research prokázala, že Coprinus comatus akumuluje vanadium ve výrazně vyšší koncentraci než většina ostatních hub. Autoři navrhli spojitost s tradičním použitím Hnojníku v kontextu metabolismu.

Thompson et al. (2009) – přehledový článek v Journal of Inorganic Biochemistry shrnul důkazy o inzulinomimetických vlastnostech vanadových sloučenin. Organické vanadové komplexy napodobují některé účinky inzulínu na buněčné úrovni – stimulují transport glukózy do buněk a inhibují fosfatázy zapojené do inzulínové signalizace.

Důležitý kontext: Výzkum vanadových sloučenin jako potenciálních antidiabetik probíhá od 80. let 20. století. Některé sloučeniny (vanadyl sulfát, BMOV) dospěly do fáze klinických studií. Avšak žádná z nich zatím nebyla schválena jako lék. Vanadium v přirozené formě v houbě nelze srovnávat s farmaceutickými vanadovými komplexy.

6. Polysacharidy a výzkum v oblasti glykémie

Kromě vanadia obsahuje Hnojník obecný polysacharidy a comatin, které jsou rovněž předmětem výzkumu metabolismu cukrů:

Han et al. (2006) – studie v Journal of Ethnopharmacology testovala polysacharidy izolované z Coprinus comatus na myším modelu diabetu (streptozotocinem indukovaný diabetes). Po 28 dnech podávání bylo pozorováno statisticky významné snížení hladiny glukózy v krvi a zvýšení hladiny inzulínu oproti kontrolní skupině.

Ding et al. (2010) – studie v International Journal of Medicinal Mushrooms izolovala specifické polysacharidy z Coprinus comatus a prokázala jejich hypoglykemickou aktivitu na myším modelu. Autoři identifikovali β-glukany jako hlavní aktivní frakci.

Lv et al. (2009) – studie v Food Chemistry analyzovala comatin (Y-glutamyl-4-hydroxybenzylhydrazin) izolovaný z Hnojníku obecného. Na zvířecím modelu diabetu 1. i 2. typu bylo pozorováno snížení glykémie bez pozorovaného hypoglykemického účinku u zdravých zvířat.

Yu et al. (2009) – studie v Biomedical and Environmental Sciences prokázala, že polysacharidy z Coprinus comatus zvýšily expresi inzulínových receptorů v játrech diabetických myší a zlepšily senzitivitu na inzulín.

Li et al. (2016) – studie v Bioorganic & Medicinal Chemistry Letters identifikovala několik nových sloučenin z Coprinus comatus s inhibiční aktivitou vůči α-glukosidáze – enzymu podílejícímu se na trávení sacharidů.

7. Antioxidační vlastnosti a ergothionein

Tsai et al. (2009) – studie v LWT - Food Science and Technology analyzovala antioxidační kapacitu ethanolových a vodných extraktů z Coprinus comatus. Oba typy extraktů vykazovaly významnou schopnost neutralizace volných radikálů DPPH a ABTS.

Li et al. (2010) – studie v Journal of Food Composition and Analysis prokázala, že Coprinus comatus obsahuje ergothionein – unikátní antioxidační aminokyselinu, která se hromadí v tkáních vystavených vysoké oxidační zátěži.

Vamanu (2014) – studie v BioMed Research International porovnala antioxidační aktivitu různých extraktů z Coprinus comatus. Ethanolový extrakt vykazoval nejvyšší aktivitu, což autoři přisoudili přítomnosti fenolických sloučenin a flavonoidů.

8. Onkologický výzkum

Yu et al. (2008) – studie v World Journal of Gastroenterology testovala lektiny izolované z Coprinus comatus na buněčné linii hepatocelulárního karcinomu (HepG2). Pozorována byla inhibice proliferace a indukce apoptózy in vitro.

Gu & Leonard (2006) – studie v Cancer Letters prokázala, že extrakty z Coprinus comatus inhibovaly proliferaci buněk karcinomu prsu (MCF-7) in vitro. Autoři identifikovali Y-glutamyl-4-hydroxybenzylhydrazin jako jednu z aktivních sloučenin.

Wu et al. (2013) – studie v African Journal of Biotechnology zkoumala protinádorovou aktivitu polysacharidů z Coprinus comatus na modelu sarkomu. Pozorováno bylo zpomalení růstu nádoru a stimulace imunitní odpovědi.

9. Tradiční použití – trávení a metabolismus

V tradiční čínské medicíně je Hnojník obecný řazen jako houba pro „harmonizaci středního ohřívače" – tedy trávicího traktu. Tato tradice má částečný vědecký podklad:

Li et al. (2014) – studie v Carbohydrate Polymers prokázala prebiotickou aktivitu polysacharidů z Coprinus comatus in vitro – stimulaci růstu Bifidobacterium a Lactobacillus.

Hnojník obecný je také bohatým zdrojem vlákniny (chitin a další nerozpustné polysacharidy) a obsahuje enzymy, které mohou přispívat k trávení potravy. Vysoký obsah bílkovin (25–30 % sušiny) z něj činí výživnou houbu.

10. Protizánětlivé vlastnosti

Kim et al. (2015) – studie v Biomedicine & Pharmacotherapy testovala protizánětlivou aktivitu extraktů z Coprinus comatus na buněčných liniích makrofágů (RAW 264.7). Pozorována byla inhibice produkce prozánětlivých mediátorů NO, TNF-α a IL-6.

Ma et al. (2010) – studie v Evidence-Based Complementary and Alternative Medicine prokázala protizánětlivou aktivitu vodných extraktů z Coprinus comatus na myším modelu. Výsledky naznačily inhibici NF-κB signální dráhy.

11. Výzkum v oblasti kardiovaskulárního systému

Hnojník obecný je předmětem omezeného výzkumu v kardiovaskulární oblasti:

Zhao et al. (2015) – studie v Journal of Food Science prokázala, že polysacharidy z Coprinus comatus snížily hladiny celkového cholesterolu a triglyceridů na myším modelu s vysokotukovou dietou.

Ding et al. (2012) – studie v Phytomedicine testovala vliv extraktů z Coprinus comatus na krevní tlak u spontánně hypertenzních potkanů. Pozorováno bylo mírné snížení systolického tlaku.

Tyto výsledky jsou předběžné a pocházejí výhradně ze zvířecích modelů.

12. Hnojník obecný vs. Hlíva ústřičná vs. Maitake

Hnojník obecný je často srovnáván s dalšími houbami zkoumanými v kontextu metabolismu cukrů:

Hnojník obecný vyniká v kontextu metabolismu cukrů díky unikátní kombinaci vanadia a comatinu. Hlíva ústřičná je silnější v oblasti cholesterolu (lovastatin). Maitake nabízí D-frakci pro imunomodulaci. Tyto houby se vzájemně doplňují a lze je kombinovat.

13. Formy užívání a bezpečnost

Čerstvá houba z přírody

Hnojník obecný je výborná jedlá houba – mladé plodnice (dokud jsou lupeny bílé) se smaží na másle a chuťově připomínají chřest. Ale pozor: musí se zpracovat do 2–4 hodin po sběru, než začne autodigesce. Po zahájení rozpouštění (tmavnutí lupenů) už houba není vhodná ke konzumaci.

Práškové kapsle (doplněk stravy)

Shell-broken prášek z Hnojníku obecného v kapslích – houby jsou zpracovány ihned po sklizni, čímž se zabrání autodigescí a zachová se celé spektrum bioaktivních látek včetně vanadia a comatinu.

Tekutý (duální) extrakt

Kombinace alkoholové a vodní extrakce. Vyšší koncentrace polysacharidů a dalších bioaktivních látek. Kapalná forma umožňuje rychlejší vstřebání.

Na co dát pozor

• Kombinace s alkoholem: Příbuzný druh Hnojník inkoustový (Coprinopsis atramentaria) obsahuje coprin, který v kombinaci s alkoholem vyvolává „antabusový efekt" (nevolnost, bušení srdce). Hnojník obecný (Coprinus comatus) coprin neobsahuje a je bezpečný i při konzumaci alkoholu. Přesto se doporučuje opatrnost a rozlišování obou druhů.
• Antidiabetika: Pokud užíváte léky na snížení hladiny cukru v krvi (metformin, glimepirid, inzulín…), konzultujte užívání Hnojníku obecného se svým lékařem kvůli možné kumulaci účinků.
• Antikoagulancia: Konzultujte s lékařem.
• Těhotenství a kojení: Bezpečnost nebyla klinicky ověřena; konzultujte s lékařem.
• Autodigesce: Čerstvý Hnojník zpracujte ihned po sběru. Kapsle a extrakty tomuto problému nepodléhají.

14. Zdroje a citované studie