Hlíva ústřičná: Zázračná houba s mnoha zdravotními přínosy

Nejdostupnější vitální houba světa – od české kuchyně po vědecké laboratoře. Co říkají studie o beta-glukanech, lovastatinu, ergothioneinu a dalších bioaktivních látkách Hlívy ústřičné?

1. Co je Hlíva ústřičná a kde roste

Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus) je jedlá dřevokazná houba z čeledi hlívovitých. V přírodě roste na mrtvém i živém dřevě listnatých stromů – především na bucích, dubech, topolech a vrbách. Je rozšířená po celém mírném pásu severní polokoule včetně České republiky, kde patří mezi nejběžnější jedlé houby.

Název „ústřičná" pochází z tvaru klobouku, který připomíná mušli ústřice. V angličtině se nazývá Oyster Mushroom, v čínštině Píng Gū (平菇) a v japonštině Hiratake (ヒラタケ).

Hlíva ústřičná je třetí nejkultivovanější houba na světě (po žampionech a shiitake). Ročně se jí celosvětově vypěstuje přes 6 milionů tun. V České republice je široce dostupná v supermarketech a na farmářských trzích – většina Čechů ji zná především jako ingredienci do jídla.

Co mnoho lidí neví: Hlíva ústřičná je zároveň jednou z nejvíce studovaných vitálních hub – na databázi PubMed je přes 4 000 vědeckých publikací o rodu Pleurotus.

2. Historie – od starověké Číny po české supermarkety

Starověká Čína: Hlíva ústřičná se v tradiční čínské medicíně (TCM) používá již více než 3 000 let. V systému TCM je řazena jako „houba pro posílení šlach a žil" a tradičně se používala při bolesti kloubů a svalů.

Evropa – středověk: V evropské tradici byla Hlíva ústřičná ceněna především jako výživná potravina. Na rozdíl od asijských hub (Reishi, Cordyceps) nebyla v Evropě primárně vnímána jako léčivá – spíše jako kvalitní zdroj bílkovin a minerálů.

1917: V Německu během první světové války se Hlíva ústřičná začala cíleně kultivovat jako náhradní zdroj bílkovin v období potravinového nedostatku – byla jednou z prvních záměrně pěstovaných hub v Evropě.

1987: Japonský výzkumník Endo publikoval klíčový objev – izolaci lovastatinu z Hlívy ústřičné. Lovastatin je přirozeně se vyskytující inhibitor HMG-CoA reduktázy (enzym podílející se na syntéze cholesterolu). Tento objev vzbudil obrovský zájem farmaceutického průmyslu.

2009: V České republice byl registrován přípravek Imunoglukan P4H® (beta-glukan z Hlívy ústřičné) jako doplněk stravy, následně předmět několika klinických studií na slovenských a českých univerzitách.

2000–dnes: Hlíva ústřičná je jednou z nejintenzivněji studovaných hub s přes 4 000 publikacemi na PubMed. Zájem se soustřeďuje na beta-glukany, lovastatin, ergothionein a protinádorový výzkum.

3. Unikátní složení – co obsahuje Hlíva ústřičná

Hlíva ústřičná má pozoruhodně bohatý nutriční profil. Kromě toho, že je výborným zdrojem bílkovin (až 30 % sušiny), obsahuje řadu bioaktivních látek:

Beta-glukany (pleuran) – polysacharidy s β-1,3/1,6-glykosidickou vazbou. Pleuran je specifický beta-glukan izolovaný právě z Hlívy ústřičné a je předmětem intenzivního imunologického výzkumu, včetně klinických studií.

Lovastatin – přirozeně se vyskytující statin (inhibitor HMG-CoA reduktázy). Hlíva ústřičná je jediná běžně dostupná jedlá houba obsahující lovastatin v měřitelném množství. Syntetický lovastatin (Mevacor®) je schválený lék na snižování cholesterolu.

Ergothionein – unikátní aminokyselina s antioxidačními vlastnostmi. Lidské tělo ho neumí syntetizovat, přijímá ho výhradně z potravy. Hlíva ústřičná je jedním z nejbohatších přírodních zdrojů ergothioneinu.

Ergosterol (provitamín D2) – po vystavení UV záření se přeměňuje na vitamín D2. Hlíva ústřičná je významným rostlinným zdrojem provitamínu D.

Pleurotine – antibiotická látka izolovaná z Hlívy ústřičné.

Proteiny a aminokyseliny – Hlíva obsahuje všech 9 esenciálních aminokyselin. Obsah bílkovin (25–30 % sušiny) je srovnatelný s luštěninami.

Vitamíny – B1 (thiamin), B2 (riboflavin), B3 (niacin), B5 (kyselina pantothenová), B9 (folát), C.

Minerály – draslík, fosfor, zinek, železo, selen, měď.

Vláknina – chitin a další nerozpustné polysacharidy podporující trávení.

4. Beta-glukany (pleuran) a imunitní výzkum

Beta-glukany z Hlívy ústřičné – konkrétně pleuran – patří mezi nejvíce studované imunomodulační sloučeniny z hub. Na rozdíl od mnoha jiných vitálních hub existují u Hlívy ústřičné i klinické studie na lidech:

Jesenak et al. (2013) – randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná klinická studie publikovaná v Pediatric Pulmonology zkoumala vliv pleuranu na 175 dětí s opakovanými infekcemi dýchacích cest. Skupina užívající pleuran vykazovala statisticky významné snížení počtu infekcí a zkrácení doby nemoci oproti placebu.

Jesenak et al. (2014) – navazující studie v Phytotherapy Research potvrdila imunomodulační účinky pleuranu u dětí a prokázala zvýšení hladin IgG a stimulaci fagocytózy.

Bobovčák et al. (2010) – klinická studie v Nutrition Journal na 50 dobrovolnících prokázala, že užívání pleuranu po dobu 12 týdnů vedlo ke statisticky významnému zvýšení počtu NK buněk (přirozených zabíječů) v periferní krvi.

Bergendiová et al. (2011) – studie v European Journal of Applied Physiology zkoumala vliv pleuranu na sportovce. Po 3 měsících užívání bylo pozorováno zvýšení fagocytární aktivity a stabilizace imunitních parametrů u fyzicky zatížených osob.

El Enshasy & Hatti-Kaul (2013) – přehledový článek v Journal of Immunology Research shrnul důkazy o imunomodulačních vlastnostech beta-glukanů z Pleurotus a potvrdil jejich schopnost stimulovat makrofágy, dendritické buňky a NK buňky.

5. Lovastatin – přírodní statin v houbě

Jedním z nejpozoruhodnějších objevů v mykologii je přítomnost lovastatinu v Hlívě ústřičné. Lovastatin je inhibitor enzymu HMG-CoA reduktázy – klíčového enzymu v biosyntéze cholesterolu.

Gunde-Cimerman & Cimerman (1995) – klíčová studie publikovaná v FEMS Microbiology Letters, která jako první kvantifikovala obsah lovastatinu v komerčně dostupné Hlívě ústřičné. Autoři naměřili obsah lovastatinu v rozmezí 56–234 mg/kg sušiny.

Alarcón et al. (2003) – studie v Journal of Agricultural and Food Chemistry potvrdila přítomnost lovastatinu v různých kultivarech Pleurotus ostreatus a analyzovala vliv kultivačních podmínek na jeho obsah.

Co to znamená v praxi? Syntetický lovastatin (Mevacor®) je schválený lék na snížení cholesterolu v dávce 20–80 mg denně. Množství lovastatinu v běžné porci Hlívy ústřičné z kuchyně (150 g čerstvé houby) je řádově nižší. V koncentrovaném extraktu nebo prášku z Hlívy je obsah lovastatinu vyšší, ale stále se jedná o doplněk stravy, nikoli lék.

6. Výzkumy v oblasti cholesterolu a kardiovaskulárního systému

Kombinace lovastatinu a beta-glukanů v Hlívě ústřičné vzbudila zájem kardiologického výzkumu:

Khatun et al. (2007) – klinická studie v Mymensingh Medical Journal na pacientech s diabetem 2. typu prokázala, že 30denní suplementace Hlívou ústřičnou vedla ke statisticky významnému snížení celkového cholesterolu, LDL a triglyceridů.

Alam et al. (2011) – studie v Clinical and Experimental Pharmacology and Physiology na myším modelu ukázala, že extrakty z Hlívy ústřičné snížily hladiny celkového cholesterolu a LDL a současně zvýšily HDL cholesterol.

Schneider et al. (2011) – randomizovaná klinická studie v Clinical Nutrition na hyperlipidemických pacientech testovala sušený prášek z Hlívy ústřičné. Po 30 dnech bylo pozorováno snížení triglyceridů a oxidovaného LDL.

Caz et al. (2015) – studie na zvířecím modelu v Journal of Physiology and Biochemistry prokázala antiaterogenní účinek – snížení tvorby aterosklerotických plátů u myší krmených dietou s vysokým obsahem tuku doplněnou o Hlívu ústřičnou.

7. Ergothionein a antioxidační výzkum

Hlíva ústřičná je jedním z nejbohatších přírodních zdrojů ergothioneinu – unikátní aminokyseliny, kterou lidské tělo neumí syntetizovat a přijímá ji výhradně z potravy.

Kalaras et al. (2017) – studie v Food Chemistry z Penn State University kvantifikovala obsah ergothioneinu v jedlých houbách. Hlíva ústřičná patřila mezi druhy s nejvyšším obsahem.

Cheah & Halliwell (2012) – přehledový článek v Biochimica et Biophysica Acta shrnul biologické funkce ergothioneinu – chrání buňky před oxidativním stresem, hromadí se v tkáních vystavených vysoké oxidační zátěži (erytrocyty, játra, kostní dřeň, oční čočky).

Jayakumar et al. (2006) – studie v Innovative Food Science & Emerging Technologies porovnala antioxidační aktivitu extraktů z různých jedlých hub. Hlíva ústřičná vykazovala jedny z nejvyšších hodnot neutralizace volných radikálů DPPH.

V roce 2021 přidala Evropská komise ergothionein na seznam Novel Foods schválených pro použití v EU – což potvrzuje jeho bezpečnost i rostoucí zájem o tuto sloučeninu.

8. Protizánětlivé vlastnosti

Jedinak et al. (2010) – studie v Journal of Medicinal Food testovala protizánětlivou aktivitu koncentrátů z Hlívy ústřičné. Výsledky ukázaly inhibici produkce prozánětlivých mediátorů TNF-α a IL-6 v lidských makrofázích in vitro.

Gunawardena et al. (2014) – studie v Food Chemistry prokázala, že extrakty z Hlívy ústřičné inhibovaly aktivitu COX-2 (cyklooxygenázy 2) – enzymu zodpovědného za tvorbu prostaglandinů při zánětu. Míra inhibice byla srovnatelná s konvenčními protizánětlivými přípravky v laboratorních podmínkách.

Vasudewa et al. (2007) – studie na zvířecím modelu v Basic & Clinical Pharmacology & Toxicology potvrdila protizánětlivou aktivitu vodných extraktů z Hlívy ústřičné v modelu karagenanového edému.

9. Metabolismus cukrů a výzkum u diabetu

Hlíva ústřičná je předmětem výzkumu v kontextu metabolismu cukrů a diabetu 2. typu:

Jayasuriya et al. (2015) – studie v Journal of Functional Foods prokázala, že beta-glukany z Hlívy ústřičné zpomalily trávení škrobů a snížily postprandiální glykemii (hladinu cukru po jídle) u myšího modelu.

Agrawal et al. (2010) – klinická studie na 20 pacientech s diabetem 2. typu publikovaná v Asian Journal of Clinical Nutrition ukázala, že denní konzumace Hlívy ústřičné po dobu 7 dní vedla ke snížení glykémie nalačno a postprandiální glykémie.

Kanagasabapathy et al. (2012) – studie v Journal of Diabetes identifikovala konkrétní polysacharidy z Hlívy ústřičné zodpovědné za antihyperglykemickou aktivitu v myším modelu diabetu.

10. Hlíva ústřičná a onkologický výzkum

Hlíva ústřičná je jednou z nejstudovanějších hub v oblasti onkologického výzkumu. Opět zdůrazňujeme, že většina studií je předklinická:

Jedinak & Sliva (2008) – studie v Nutrition and Cancer prokázala, že extrakty z Hlívy ústřičné inhibovaly proliferaci a indukovali apoptózu v buněčných liniích karcinomu prsu a tlustého střeva in vitro.

Sarangi et al. (2006) – studie v International Journal of Medicinal Mushrooms testovala polysacharidy z Hlívy ústřičné na myším modelu Sarcoma 180. Pozorováno bylo výrazné zpomalení růstu nádoru.

Patel & Goyal (2012) – přehledový článek v 3 Biotech shrnul dosavadní důkazy o protinádorové aktivitě extraktů z rodu Pleurotus a identifikoval beta-glukany, lektiny a proteoglykany jako hlavní aktivní sloučeniny.

11. Tradiční použití při infekcích dýchacích cest

Jednou z tradičních oblastí použití Hlívy ústřičné v středoevropské a východoevropské tradici je podpora dýchacích cest. Tato oblast má i podklady z klinických studií:

Jesenak et al. (2013) – výše zmíněná klinická studie na 175 dětech s opakovanými infekcemi dýchacích cest prokázala statisticky významné snížení počtu infekcí ve skupině užívající pleuran oproti placebu.

Šašek et al. (2012) – studie v Respiratory Medicine zkoumala vliv pleuranu jako podpůrného prostředku u dětí s astmatem. Výsledky naznačily zlepšení některých imunitních parametrů.

Právě oblast dýchacích cest je jednou z nejlépe podložených indikací pro Hlívu ústřičnou – díky existenci randomizovaných klinických studií.

12. Vitamín D2 a ergosterol

Hlíva ústřičná obsahuje ergosterol, který se po vystavení UV záření (slunečnímu nebo umělému) přeměňuje na vitamín D2. Tato vlastnost je relevantní zejména v kontextu střední Evropy, kde je deficit vitamínu D velmi rozšířený.

Cardwell et al. (2018) – přehledová studie v Nutrients potvrdila, že houby vystavené UV záření jsou významným zdrojem vitamínu D2, přičemž Hlíva ústřičná patří mezi druhy s nejvyšší konverzí ergosterolu na D2.

Praktický tip: Pokud položíte čerstvou Hlívu ústřičnou lamellami nahoru na přímé sluneční světlo na 30–60 minut, obsah vitamínu D2 se může několikanásobně zvýšit. Tento efekt funguje i u sušené houby.

13. Hlíva ústřičná vs. Reishi vs. Outkovka pestrá

Hlíva ústřičná má oproti ostatním vitálním houbám jednu zásadní výhodu: je výborná i jako potravina. Můžete ji zařadit do jídelníčku i bez kapslí – a přitom přijímáte řadu bioaktivních látek.

14. Formy užívání – kuchyně vs. doplněk stravy

Hlíva ústřičná v kuchyni

Čerstvá Hlíva ústřičná je výborná ingredience – smaží se, peče, griluje, přidává do polévek a risott. Vařením se uvolňují beta-glukany z buněčných stěn a stávají se biologicky dostupnými. Lovastatin je relativně termostabilní a přežívá běžné vaření.

Důležité: Konzumace čerstvé Hlívy ústřičné jako potraviny (150–200 g denně) však poskytuje řádově nižší koncentrace bioaktivních látek než doplňky stravy z koncentrovaného prášku nebo extraktu.

Práškové kapsle (doplněk stravy)

Shell-broken prášek z Hlívy ústřičné v kapslích – obsahuje celé přirozené spektrum látek v koncentrované formě. Buněčné stěny jsou narušeny pro lepší vstřebatelnost. Vhodné pro každodenní dlouhodobé užívání.

Tekutý (duální) extrakt

Kombinace alkoholové a vodní extrakce. Vyšší koncentrace polysacharidů a dalších bioaktivních látek. Rychlejší vstřebání díky kapalné formě.

Na co dát pozor

• Statiny na předpis: Pokud užíváte statiny (atorvastatin, rosuvastatin, simvastatin…), konzultujte užívání Hlívy se svým lékařem kvůli přítomnosti přirozeného lovastatinu.
• Antikoagulancia: Hlíva může podle některých studií ovlivňovat srážlivost krve – konzultujte s lékařem.
• Alergie na houby: Vzácně se vyskytuje alergie na výtrusy hub z rodu Pleurotus.
• Těhotenství a kojení: Bezpečnost nebyla klinicky ověřena; konzultujte s lékařem.
• Kvalita produktu: Vždy volte produkty s certifikací BIO a nezávislými laboratorními analýzami. U Hlívy je důležitý původ – substrát, na kterém houba roste, ovlivňuje obsah bioaktivních látek.

15. Zdroje a citované studie